PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapela, co neumí točit slabé kusy. Malý formát - já vím. Slíbili plnohodnotný album pod jménem „Torn Arteries“ na rok 2021, tak proč tu „zajebávám“ místo recenzí na EP z roku 2020? No, protože je to EP naprosto skvělé a máš si ho hned poslechnout! Už jenom ten úvod. Melodika, jednoduchost, grácie, elegance, lehoučký vývoj a pak se začne riffovat. Nástup druhé kytary ve výškách. Bože! To je tak geniální, škoda, že je to tam jen chvilku. Tu pasáž zbožňuji a celou tu následující splašenou hnilobu se zpěvem se těším až tam kytara nafutruje další betonový kvádry z riffů a nad nimi se prolítne sólo.
Hned první skladba. Mistrovské dílo. Tolik různých přístupů a přesto to drží pohromadě. Cesta kolem deathmetalového světa, co trvá 5:58 min. a ukáže vám všechny odstíny žánru. Stará škola, epické výpravné momenty, co mě berou až ke hvězdám, pražcové dostihy i drcení. Prostě je tu všechno, co miluji, ostatně stejně jako v celé diskografii CARCASS, která se rozpíná od melodického death metalu až ke goregrindu.
Poslední velká deska tu byla v roce 2013 a jestliže tohle má být jen předvoj ke zmíněné novince „Torn Arteries“, tak si nedělám iluze, že nás řezníci z Liverpoolu v tomto roce rozsekají na nudle. Všechny ty plesnivé novodobé trendy mrtvoly, co se snaží okopírovat devadesátkové mohykány death metalu, to odsoudí do role statistů. Kdo by chtěl kopii, když tu máte originál ve své nejlepší formě? Tento předkrm má všechno potřebné. Vysokou technickou úroveň i skvělé melodie. Spoustu míst, na které se budete těšit, až je zase uslyšíte. Aranžérský talent složit deathmetalové hitovky.
A nezůstalo jen u hudby. Velmi povedený je i obal desky od Joshe Foremana a ještě nadšenější jsem z barevné limitky. Toto je desetipalec, který by neměl chybět ve sbírce žádného fanouška death metalu.
Desetipalec, který by neměl chybět ve sbírce žádného fanouška death metalu.
8,5 / 10
Bill Steer
- guitars, backing vocals
Jeff Walker
- lead vocals, bass
Daniel Wilding
- drums
Tom Draper
- guitars
1. The Living Dead At The Manchester Morgue
2. The Long And Winding Bier Road
3. Under The Scalpel Blade
4. Slaughtered In Soho
Torn Arteries (EP) (2021)
Despicable (EP) (2020)
Surgical Steel (2013)
Choice Cuts (2004)
Best of Carcass (1998)
Wake Up And Smell The ... Carcass (Best Of) (1996)
Swansong (1996)
Heartwork (1993)
Tools Of The Trade (EP) (1992)
Necroticism - Descanting The Insalubrious (1991)
Symphonies Of Sickness (1989)
Reek Of Putrefaction (1988)
Vydáno: 2020
Vydavatel: Nuclear Blast
Stopáž: 18:53
S Ripem se dá bezvýhradně souhlasit. Ale toliko co se týče první skladby. Široká paleta mrtvolných výrazových prostředků drží posluchačovo ucho celou stopáž ztopořené. Jenže pak se napětí uvolní, riffovačka je taková napohodu, free (rozuměj ležérní bez nasazení) vyhrávky, sólo odnikud nikam. Nepohlcující Jalovyna. Tohle jestli vydají na celé desce, tak si zaslouží flákanec. S odřenými slechy za...
Slusny predkrm s potencialom
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.